Sláva! Huráá! To nejlepší z českého komiksu 1. pol. 20. století
Termín: od 11. 05. 2012 do 24. 06. 2012
Čas: vernisáž ve čtvrtek 10. 5. od 17.00 hod, dále út - ne od 10.00 do 17.00 hod.
Stálice kresleného seriálu atraktivní pro celé generace - Ladův Kozel Bobeš, Sekorův Ferda Mravenec, Rychlé šípy a další.
Díla jsou zapůjčena z Památníku národního písemnictví v Praze a ze soukromých sbírek. Pořádáno ve spolupráci s Městskou galerií Litomyšl.
.....
Účelem výstavy bylo na malém prostoru nastínit, kdo byli zásadní autoři našeho “národního” komiksu v daném období a představit jejich stěžejní díla. Josef Lada je autorem nespočtu dětských knížek, časopiseckých i knižních ilustrací i animovaných filmů, které odchovaly generace. Byl to právě Josef Lada, kdo vtiskl a zároveň i kodifikoval podobu českého národního hrdiny Dobrého vojáka Švejka. Haškovu novelu výtvarník překresloval jako novinový seriál do nedělní přílohy deníku České slovo v roce 1924. O dva roky později vytvořil umělec pro děti na stránkách stejného deníku také Šprýmovné kousky Františka Vovíska a kozla Bobeše. Jediným formálně čistým komiksem na pokračování, který Lada během své kreslířské dráhy vytvořil byl Velkofilm o králíčkovi (1940), jež se dočkal upravené knižní podoby s odstupem více jak čtvrt století. Pro Ladu, který zavedl do českého časopiseckého prostředí komiksovou bublinu, byly typické jednorázové komiksové příhody a anekdoty prezentované komiksovou formou. Ondřej Sekora byl prakticky jediný, kdo v letech 1918–1939 v Československu soustavně kreslil komiksové stripy v pravém smyslu slova. Ačkoliv vytvořil řadu stoprocentně komiksových děl jako je například kapitán Ani Muk nebo kuře Napipi, věhlas a dodnes trvající popularitu získal díky postavičce Ferdy Mravence, jejíž příhody se komiksem staly až na samém konci jeho působení v Lidových novinách. Sekora prostřednictvím Ferdových příběhů dětský kreslený seriál graficky i obsahově zmodernizoval. Velký prostor je ve výstavě věnován fenomenální dvojici Foglar/Fischer - Dr. Jan Fischer Foglarovy scénáře převáděl do podoby komiksu až do zastavení časopisu v květnu 1941. Příhody vzorné pětice Foglar využíval k morálnímu apelu na čtenáře. Komiks se tak v jeho rukách stal výchovným prostředkem. Rychlé šípy zvedaly prodeje Mladého hlasatele zcela zásadně. První román ze Stínadel, Záhada hlavolamu, vycházel v Mladém hlasateli na pokračování ve školním roce 1940–1941, téhož roku se také začal prodávat hlavolam Ježek v kleci a byly nahrány gramodesky, které se však po heydrichiádě nesměly prodávat. Krátké období let 1945–1948 je pro český komiks obdobím výrazného rozvoje a diskusí. Pro komiks se stále používá především termín kreslený nebo obrázkový seriál, avšak objevuje se již suverénně ve své formálně čisté podobě.
S nástupem komunistů k moci se slibně se rozvíjející komiksový žánr stal součástí širokého spektra kulturních projevů, které byly záměrně potlačovány. Komiksy a obrázkové seriály reflektují dění a prostředí své doby, takže nepřekvapuje, že Ferda Mravenec trhá rekordy v pětiletce a Beruška ve sběru papíru.
Z tiskových podkladů autorky Heleny Diesing (zkrácená verze)
